pátek 29. dubna 2011

Kokořínsko - den druhý

A máme tu další střípky z kokořínského deníku. Náše šlápoty kráčely přes tyto štace:

MÁCHOVO JEZERO - není třeba nikterak představovat, pouze podotknout, že se navzdory názvu jedná o rybník, a to třetí největší v Čechách. Byl nádherný slunečný den, voda byla průzračná, všude voněly borovice, a v okolí nebyli žádní lidé. Připadali jsme si spíše jako ve Švédsku či Finsku. Lunka byla z té masy vody tak nadšená, že se v Máchači pořádně vymáchala, a neustále chtěla lovit házený klacek...

DOKSY - městečko s památníkem K.H.Máchy, což je taková pěkná zachovalá roubenka. Na Mácháči mě Petr zasvěcoval do svých základů finštiny, a poté jsme se velmi divili, když jsme v Doksech na obědě dva Finy potkali. Konverzovat finsky jsme se však styděli... :-)

KOKOŘÍNSKÝ DŮL - zde poněkud selhaly mé navigátorské schopnosti, a namísto jízdy po normálních silnicích jsme byly nuceni krosit krajinu nahoru a dolů trochu krkolomným terénem po úzkých silničkách plných serpentýn. Zato však bylo čím se kochat.

POKLIČKY - úchvatné skalní útvary poblíž hradu Kokořín. Vypadají skutečně jako pískovcové sloupy s naraženými poklicemi. Na informativní tabuli jsme se dočetli, že jde o železité sedimenty navršené na pískovcových skalách, které však rychleji zvětrávají a zužují se. Prý to jednou dojde tak daleko, že pískovec pod pokličkou zeroduje úplně, a poklice se zřítí do údolí!

Máchovo jezero a hrad Bezděz v dáli
Vychutnáváme slunce a vodu
Lovkyně klacků
Máchův památník v Doksech
Poklička maličká

Žádné komentáře:

Okomentovat