Pozor na výročí

V sobotu jsme vyrazili opět do našeho oblíbeného Kokořínska s plánem, že začneme putovat z místa, kde jsme posledně skončili. Vymysleli jsme nenáročnou trasu po modré od Pokliček do tzv. Náckovy rokle a zpět. Je to moc pěkná procházka mezi pískovcovými skalami, kde rostou mechy, kapradiny a různé léčivé byliny.
Bylo sice pod mrakem, ale to nám nevadilo. Neušli jsme však ani dva kilometry, a spustila se šílená průtrž a zuřivá bouře. Tak jsme to otočili a jakž takž zasucha se schovali zase v autě.
Inu, není radno choditi do Náckovy rokle v den výročí pádu Berlína, že.

Foto: Ulli.cz

Kokořínsko - den druhý

A máme tu další střípky z kokořínského deníku. Náše šlápoty kráčely přes tyto štace:

MÁCHOVO JEZERO - není třeba nikterak představovat, pouze podotknout, že se navzdory názvu jedná o rybník, a to třetí největší v Čechách. Byl nádherný slunečný den, voda byla průzračná, všude voněly borovice, a v okolí nebyli žádní lidé. Připadali jsme si spíše jako ve Švédsku či Finsku. Lunka byla z té masy vody tak nadšená, že se v Máchači pořádně vymáchala, a neustále chtěla lovit házený klacek...

DOKSY - městečko s památníkem K.H.Máchy, což je taková pěkná zachovalá roubenka. Na Mácháči mě Petr zasvěcoval do svých základů finštiny, a poté jsme se velmi divili, když jsme v Doksech na obědě dva Finy potkali. Konverzovat finsky jsme se však styděli... :-)

KOKOŘÍNSKÝ DŮL - zde poněkud selhaly mé navigátorské schopnosti, a namísto jízdy po normálních silnicích jsme byly nuceni krosit krajinu nahoru a dolů trochu krkolomným terénem po úzkých silničkách plných serpentýn. Zato však bylo čím se kochat.

POKLIČKY - úchvatné skalní útvary poblíž hradu Kokořín. Vypadají skutečně jako pískovcové sloupy s naraženými poklicemi. Na informativní tabuli jsme se dočetli, že jde o železité sedimenty navršené na pískovcových skalách, které však rychleji zvětrávají a zužují se. Prý to jednou dojde tak daleko, že pískovec pod pokličkou zeroduje úplně, a poklice se zřítí do údolí!

Máchovo jezero a hrad Bezděz v dáli

Vychutnáváme slunce a vodu

Lovkyně klacků

Máchův památník v Doksech

Poklička maličká

Sosna dříve a nyní

Fotodokumentace oblíbené borovice poblíž "našeho" srubu. Ještě nám chybí sosna letní a podzimní :-)

 

Sosna zima 2008/2009

Sosna jaro 2011

Kokořínsko - den první

V pátek jsme rozdali poslední chundelatá štěňata. Trochu smutná, ale zároveň úlevná událost. Proto bylo načase, aby zádumčivá fenka a unavení chovatelé po dvou měsících konečně vyrazili na dvoudenní výlet!

Za cíl jsme zvolili chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko, a toto byly jednotlivé zástavky:

LIBĚCHOV - městečko před branami Kokořínska s malebným zámkem Liběchov. Ideální místo pro malou svačinku ve stínu platanu. V zámku Liběchov bývalo muzeum asijských kultur, kde jsem v roce 2001 poprvé hrála na gamelan, a od té doby se to se mnou táhne. V roce 2002 spláchla zámek velká povodeň, a jeho prostory musely být vyklizeny. Doteď je zámek v havarijním stavu.

ÚŠTĚK - sympatické malé městečko, o kterém jsme vlastně nic nevěděli, ale líbil se nám (a hlavně Luně) jeho název. Stálo to za to. Našli jsme prima pizza-bistro a ve městě se konal folklorní jarmark s atrakcemi a tržíčky. Místní obchodníci a řemeslníci vystavovali na odiv své výrobky - dřevěné nádobí, kované meče a halapartny, domácí sýry a uzenky, pletené košíky, pálenou keramiku a samozřejmě malované kraslice. Nakonec jsme neodolali a zakoupili si krásnou hliněnou formu na bábovku :-)

SKALKA - poslední a nejdůležitější zastávka prvního dne. V místních hlubokých hvozdech se totiž nachází tajný trampský srub pod skalním převisem, kde jsme se před dvěma a půl lety seznámili. Srub byl naštěstí prázdný, a tak jsme v něm mohli přenocovat. V noci ke srubu náhle přikvačila banda trampů, kteří možná také chtěli ve srubu strávit noc. Naše Luna však tolik vrčela a štěkala, že si to trampíci rychle rozmysleli a šli o dům dál.

Zámek Liběchov

Úštěk a ta sopka vzadu je Ronov

Velikonoční kůzle na jarmarku